Nadace pomáhá nejen o prázdninách

Mají podobný osud. Jejich manželé si stejně jako v jiné dny oblékli policejní nebo hasičské uniformy a odešli do práce. Domů se však nevrátili, během služby přišli o život. Takový je příběh žen a dětí, kterým se Nadace policistů a hasičů-vzájemná pomoc v tísni snaží alespoň trochu v běžném životě pomáhat.

Tato nadace má za sebou více než pět let činnosti. O tom, v čem především spočívá, jsme hovořili s jejím ředitelem Vladimírem Šuterou (na snímku).

Na co se mohou v nejbližší době těšit děti i ženy, které přišly o jednoho ze svých rodičů nebo manžela?

Na červenec je pro mládež od 18 let připraven již druhý dvoutýdenní pobyt u Baltského moře v polských Miedzyzdrojích, pro všechny matky s dětmi třetí týdenní nadační dovolená - tentokrát v rekreačním zařízení Vltava v Červené nad Vltavou. Kromě těchto možností je pro matky s dětmi zajištěna tradiční týdenní komplexní lázeňská péče a v závěru roku se uskuteční dvoudenní setkání všech rodin se členy Správní a Dozorčí rady Nadace, na němž matky, mimo dárků pro každé dítě, obdrží nezanedbatelný finanční obnos. Aby byl výčet úplnější - pro děti, které ztratily otce při výkonu služby policisty, nebo hasiče od roku 2001 do současnosti, poskytuje Nadace životní pojištění a stavební spoření ve výši 1000 korun měsíčně. Ale závěr roku je ještě relativně daleko. V současné době vrcholí přípravy na prázdniny a dovolené.

Jaké máte zkušenosti se společnými dovolenými?

Jen ty nejlepší. Brzy po vzniku Nadace jsem se osobně setkal se všemi rodinami a v této tradici pokračuji každoročně. Při setkáních jsem se přesvědčil, že peníze rodinám vše nevyřeší. Mámě s dětmi pomohou, ale ona potřebuje stejně naléhavě lidské přispění. Na otázku „Co byste si nejvíce přála“, jsem slyšel velice často: „Společnou dovolenou s dětmi. Víte, od smrti manžela si ji s dětmi nemůžeme dovolit…“ Proto se Nadace začala starat o rekreační, sportovní a lázeňskou péči pro tyto rodiny.

Jak dovolené pořádáte, jaký je jejich program a kolik rodin s dětmi se jich zúčastnilo?

Především chci zdůraznit, že veškeré nadační dovolené můžeme pořádat nejen díky finančnímu přispění řady sponzorů, ale i díky dobrým partnerským vztahům se zařízením služeb pro MV, které nám na základě smlouvy nejen sponzorsky, ale i organizačně a technicky, pomáhá.

V loňském roce se poprvé uskutečnila zahraniční dovolená pro děti starší osmnáct let v polském přímořském letovisku Miedzyzdroje. Zúčastnilo se jí devět „nadačních“ dětí. Tím byla završena více než čtyřletá spolupráce s polskou nadací, která se obdobně jako ta naše stará o 350 dětí policistů, kteří zahynuli při výkonu služby.

Dovolené se naše děti zúčastnily společně s polskými a slovenskými“nadačními dětmi“. Spolu s polskými přáteli jsme pro ně zorganizovali řadu výletů - navštívili Azurové jezero, překrásný byl výlet lodí do Německa, vydařila se návštěva celoevropského srazu vikingské vesničky, diskotéky na pirátské lodi uprostřed moře a celá řada dalších atrakcí.

Kdy jste vlastně s dovolenými začali?

První českou „nadační dovolenou“ jsme uskutečnili v roce 2006 u vodní nádrže Orlík v hotelu Solenice, zařízení služeb pro MV. Zúčastnilo se jí téměř padesát osob ze sedmnácti „nadačních rodin“. Z počátku byly ženy nedůvěřivé, protože naše nadace nebyla zdaleka první, která slibovala, že se o ně postará, že bude dětem spořit a poskytovat pomoc. Ale byla bezpochyby jedinou, která sliby začala také plnit. A také první, která zrealizovala peněžní příspěvky, předala dárky, peníze a začala organizovat společné rekreace.

Na první společné dovolené se všichni vzájemně poznávali, hovořili o každodenních životních situacích a problémech, seznamovali se při sportu, hudebních večerech, opékání špekáčků, společné zábavě, společných výletech apod. Podle všeobecného mínění se dovolená líbila, a proto by si ji moc rádi chtěli zopakovat.

A tak o rok později v rekreačním zařízení služeb v Herlíkovicích u Špindlerova Mlýna prožilo společnou týdenní dovolenou již téměř 8O lidí, z toho pětašedesát dětí z třiadvaceti „nadačních rodin.

V čem byla tato dovolená jiná?

Především v tom, že do Herlíkovic se sjel tým lidí, kteří jsou jeden druhému oporou, jsou spolu rádi, v mezidobí dovolených si telefonují, majlují, navštěvují se…, prostě chtějí být spolu. V programu pobytu jsme vsadili na již osvědčené aktivity z první dovolené - návštěva muzea, jízda na koních, sport, společné večery, opékání špekáčků. Zároveň jsme využili možnosti, jež Krkonoše nabízejí: pěší tury v krásné horské krajině, návštěvu zoologické zahrady ve Dvoře Králové, po dohodě s armádou také možnost bezplatně využívat krytý bazén se saunou, toboganem a výřivkami. V průběhu pobytu si rodiny pobesedovali i se členy Správní a Dozorčí rady a nebylo snad dne ani hodiny, kterou by příjemně nevyužily.

Z čeho máte největší radost, když s účastníky těchto dovolených hovoříte?

Z jejich každodenních a dlouhodobých radosti. Napíše-li „22leté dítě“ článek o dovolené v Polsku, že ji hodnotí jako „nejlepší, kterou kdy prožil“ a dají-li mu za pravdu všechny děti, které se „nadační dovolené“ zúčastnily, pak je to asi to největší ocenění a radost.

Stále více si uvědomuji, že posláním Nadace je dát neúplným rodinám pocit jistoty, že jim dlouhodobě pomáháme nejen po stránce materiální, ale i při řešení problémů, které v rodině obtížně zvládají - ať jde o vstup do života po ukončení školy, nebo nástup do zaměstnání matky po mateřské dovolené, výchovné, či zdravotní problémy dětí atd.

Činnosti a práce pro Nadaci jsou mnohdy na jedné straně vděčné, jistotně však nekonečné.

Kde budete letos tyto společné dovolené pořádat a jaká je jejich organizace?

Na loňském listopadovém setkání „nadačních rodin“ v Praze, dostala každá rodina písemně plán nadačních akcí na letošní rok. Navíc jsem s rodinami v telefonickém, písemném i osobním styku, takže nadační aktivity včetně dovolených probíráme. Každá rodina v červnu obdržela dopis s přihláškou na letní dovolené. Předběžně již znám počty těch, kteří se dovolených zúčastní. S potěšením konstatuji, že na dovolenou do Polska pojede nejméně patnáct dětí starších osmnácti let a na dovolenou v ČR pojede maximální počet „nadačních rodin“.

Kolika neúplným rodinám po policistech a hasičích Nadace pomáhá?

Nyní se spolupodílíme na péči o 62 dětí ze 42 neúplných rodin po policistech a hasičích, kteří při výkonu služby přišli o život.

Nadace může rozvíjet svou činnost jedině zásluhou solidarity a pochopení lidí. Jak se vám pro ni daří získávat finanční prostředky?

Celé více než pětileté období se v Nadaci snažíme, aby byl postupně naplňován moudrý výrok francouzského spisovatele z časů třicetileté války La Rochefoucalda: „Všichni máme dostatek síly, abychom unesli neštěstí druhých.“ Tento výrok se stal o tři sta padesát let později mottem Nadace policistů a hasičů. Nadace v současné době získává prostředky nejen od velkých sponzorů, ale stále více i od řadových policistů, hasičů a občanských zaměstnanců za všech krajů republiky. Ti si uvědomují proč Nadace vznikla, jaký je její smysl, věří jí a jejím prostřednictvím podporují rodiny svých kolegů, kteří zemřeli při výkonu služby. V tom je dnešní síla Nadace a pro „nadační rodiny“, jimž se snažíme pomáhat, jistota dlouhodobé pomoci.